Jsem také cukrovkář
Dobrý den, jmenuji se Jana, je mi 55 let a trpím cukrovkou 2. typu. Chtěla bych se s vámi podělit o své zážitky a zkušenosti s touto chorobou.
Cukrovka se u mne projevila krátce po mých 50. narozeninách. Musím bohužel přiznat, že jsem tomu dost napomáhala svým životním stylem. Mám sedavé zaměstnání a málo pohybu, a také hříchy v podobě sladkostí či brambůrků a tučných pokrmů zdaleka nebyly výjimkou.
Jak začít?
Můj lékař mi vysvětlil, jak je při cukrovce důležité dodržovat správnou životosprávu. Měla jsem z toho dost velké obavy, protože nejsem sportovní typ a nemám ani příliš pevnou vůli. Nakonec mi došlo, že jestli chci pro své zdraví něco udělat, mám opravdu nejvyšší čas.
Radila jsem se tedy s diabetologem o nejvhodnějším začátku pro mě - nesportovce z přesvědčení. Doporučil mi tzv. nordic walking, což je chůze s holemi.
Další pomocníci
Moje kamarádka mi doporučila internetovou lékárnu, kde je široký výběr všemožných doplňků stravy. Nechtěla jsem do sebe cpát plno chemie, ale ujistila mě, že jde o přírodní produkty. Nakonec jsem si objednala nejen produkty pro diabetiky, ale i bylinné čaje a biopotraviny.
Dodržovat dietu bylo pro mě zpočátku opravdu peklo, chybělo mi sladké. Také jsem začala vařit jinak než byla moje rodina zvyklá. Nejprve sice reptali, ale pak jsme všichni s překvapením zjistili, že vlastně o tolik nepřicházíme. Nakonec nám zdravá strava zachutnala a mojí rodině patří dík za to, že byla se mnou solidární - i když to vlastně dělají pro sebe.
Konec dobrý, všechno dobré
Pro chvilky, kdy se mi zasteskne po pořádně sladké kávičce, jsem si na netu koupila alternativní sladidla, která jsou přijatelná i při cukrovce. K nordic walkingu jsem postupně přidala ještě plavání a v létě jízdu na kole. Musím přiznat, že mě sport začal těšit, a to je něco, co mi dříve připadalo nemožné. Takže moje cukrovka mi paradoxně v něčem i pomohla.