Stejně jako loni jsme se i v letošním roce sešli na pochodu proti diabetu. I když náš pochod patřil k těm s menším počtem zúčastněných, o to hřejivější a intimnější byla takřka rodinná atmosféra.
V podzimním dni jsme pochodovali déle než 30 min. - chůze na čerstvém vzduchu ještě nikoho nezabila, cukrovkáři snad i život zachránila. Po návratu na základnu v kulturním domě jsme s radostí přihlíželi předváděné výrobě diabetického vánočního cukroví spojeného s ochutnávkou (děkujeme paní Beníčkové). Díky jejímu umění i přednášce o zdravé výživě jsme se všichni zbavili skrytých obav z jaksi šizených diabetických Vánoc.
Nezapomněli jsme ani na zábavu našich nejmenších, jejichž neúnavná aktivita vnášela odlehčení a radost do naší společnosti. Děti nadchla inzulínová pera s rozličným designem, závodně měřili glukoměrem a na rozloučenou nás obdarovali veselými obrázky.