Milan Cabrnoch, poslanec Evropského parlamentu

Vážená paní předsedající, vážený pane předsedo, paní senátorky, páni senátoři, vážení přítomní, je mně velkou ctí, že mám možnost znovu už po několikáté představit jeden z dokumentů Evropského parlamentu, tentokrát na půdě Senátu ČR.

Rád bych začal trochu netradičně. Pro ty, kteří jste moje sdělení již slyšeli, mám zprávu, že mé sdělení je stejné jako minule a mám ještě jednu zprávu - příště bude mé sdělení opět stejné. Nevím, zda je to zpráva dobrá, protože ukazuje, že se od minulého roku prakticky nic nezměnilo. To snad zpráva dobrá být nemůže.

Rád bych vám představil několik dokumentů. Hlavním z nich je Deklarace Evropského parlament tu o diabetu. Tato deklarace byla přijata jako písemné prohlášení Evropského parlamentu. To je způsob práce, kterou český parlament nezná. Každý z poslanců může předložit návrh písemné deklarace, a když během šesti měsíců získá pod tento návrh alespoň polovinu podpisů všech poslanců Evropského parlamentu, pokládá se tento dokument za schválený Evropským parlamentem. Tak se tomu stalo i v případě písemného prohlášení o diabetu, který předložili 16. 1. 2006 čtyři poslanci a podepsalo 423 poslanců. Toto prohlášení získalo historicky druhý největší počet podpisů, tedy druhou nejsilnější podporu v rámci celé historie Evropského parlamentu.

Jaké byly důvody pro vydání tohoto prohlášení? Diabetes je závažné chronické, progresivní onemocnění, u kterého očekáváme nárůst jak epidemiologický, tedy výskytu, tak komplikací a také nákladů spojených s péčí o toto onemocnění. Často se setkáváme s tím, že hovoříme o katastrofách - promiňte mi expresivní slovník, které možná přijdou. V případě diabetu tomu tak není. Dokonce si dovolím polemizovat i s názvem našeho dnešního semináře „Hrozba 3. tisíciletí". I název trochu intrikuje, že hrozba by mohla přijít. Je to problém současnosti a nemůžeme přijímat opatření jen do budoucna a očekávat nějaká řešení, ale musíme bezprostředně přistoupit ke konkrétní akci, neboť každé naše váhání a odkládání řešení má velké zdravotní i společenské důsledky.

Dá se říci, že diabetes představuje narůstající epidemii. Včera jsme měli možnost diskutovat celý den problematiku diabetu v rámci Evropské zdravotní akademie v Praze s poslanci osmi národních parlamentů členských zemí EU. Viděli jsme prezentaci pana prof. Kvapila a dalších. Zdá se, že na rozdíl od ostatních zásadních okruhů zdravotních problémů se v případě diabetu a přidružených komplikací a dalších onemocnění nedaří snížit ani výskyt, ani náklady, že se společnosti nedaří s touto nemocí se vypořádat. Tady vidíte v některých vybraných zemích EU, jak narůstá podíl diabetiků v celkové populaci. Není to absolutní výskyt, to jsou nárůsty v procentech. Prosím další obrázek.

Diabetes není jedno onemocnění, ale je třeba si uvědomit, že je to celý komplex zdravotních problémů, které spolu navzájem souvisí.
Když se podíváme do tabulek příčin úmrtnosti, najdeme tam diabetes a vedle kardiovaskulární onemocnění. Je třeba na tomto příkladu ukázat, že podstatný díl těch, kteří zemřou na kardiovaskulární onemocnění, představují ti, kteří mají současně diabetes.
Tento obrázek má ambici popsat jednotlivé možné komplikaci mikro i makrovaskulární.
V Evropě je nebezpečím rozvoje diabetu ohroženo kolem šedesáti milionů občanů. Není to malé číslo. Ve srovnání s tím, že dnes 25 milionů diabetem trpí, ohroženo je 60 milionů, ukazuje, že problém je epidemií, že je vážný, že to není ani sto tisíc, ani milion, ani dva miliony, ale 60 milionů osob. Je to poměrně výrazný díl celé populace EU.
Tady vidíme celkový počet případů diabetu a to typ 1 a typ 2 ve světě v letech 1995, 2000, 2010 a 2025 a v Evropě roky 2003 a 2025. Tento graf má za účel upozornit na to, že problém je globální, že to není problém evropský. Zatímco v Evropě autoři tohoto předpokladu předpokládají, že z roku 2003, kdy nárůst na rok 2005 je zhruba o pětinu, možná čtvrtinu, nárůst během třiceti let od roku 1995 do roku 2005 celosvětově je více než dvojnásobný. Zemí s největší dynamikou nárůstu diabetu jsou Spojené arabské emiráty, v Evropě má největší dynamiku nárůstu Malta.

Dle prohlášení o diabetu Evropského parlamentu je zřejmé, že strategie, kterou musíme přijmout, může výrazným způsobem redukovat jak počet komplikací, tak náklady, tedy jak kvalitu - byl bych rád, aby se podařilo hovořit o kvalitě zdravotní péče dříve než o nákladech a úsporách, tak i výdaje. Komplikace diabetu představují pět až deset procent nikoli nákladů na diabetes jako takových, ale nákladů na veškerou zdravotní péči. Představují to komplikace, kterým můžeme velmi efektivně předcházet. Je tedy na čase, abychom se k tomu rozhodli.
Náklady na léčbu diabetu jsou ohromné. V současné době představují podle expertů téměř 300 miliard dolarů a v dalším období by mohly představovat až 400 miliard dolarů. V osmi evropských zemích 29 miliard euro, náklady na jednoho diabetika ve Francii překračují dnes 3000 euro a jsou dvakrát vyšší než průměrné náklady na zdravotní péči na jednu osobu.
Tedy v systému, hovoříme-li o finančním aspektu, diabetik je dvakrát dražší než průměrná osoba v tom systému, včetně léčby rakoviny, včetně preventivní péče, včetně léčby duševních onemocnění. Další slajd, prosím.
Počet diabetiků roste a s tím lze předpokládat nárůst nákladů. Další slajd, prosím.

Tedy diabetes představuje také hrozící katastrofu pro zdravotní systémy. Jestliže hrozí, že se nám více než zdvojnásobí počet osob, které jsou dvakrát nákladnější v systému než osoby průměrné, jestliže hrozí, že se nám zdvojnásobí také počet komplikací, pokud nepodnikneme nějakou konkrétní akci, tak se nám vlastně zdvojnásobí částka, která představuje 10 % celkového rozpočtu ve zdravotnictví. Další slajd.

Ovšem podle expertů, pokud bezprostředně celá EU podnikne konkrétní akci, konkrétní kroky, tak lze dosáhnout významné redukce těchto nákladů. A samozřejmě také významného zlepšení kvality zdraví občanů. Určitě se k tomu dnes ještě vrátíme, ale ta kvalita představuje méně amputací, méně slepých - to není jen o pohodlnosti nebo o kvalitě života, o nějakém komfortu, je to o naprosto zásadních komplikacích, které postihují život každého, koho postihnou.
Poslanci Evropského parlamentu jsou přesvědčeni, že vlády jednotlivých zemí, neboť nikdo jiný nenese odpovědnost za zdravotní systémy jednotlivých členských zemí, musí provést konkrétní akci nyní. Během včerejší diskuse v Hrzánském paláci s poslanci těch několika členských zemí jsme došli k závěru, že jen minimum zemí má národní strategii, nějaký dokument, který vyjadřuje postoj země, vlády, parlamentu, společnosti k této závažné problematice. Jedno ze zásadních doporučení nejen EP, ale i dalších institucí je, že je třeba přijmout národní program především jako vyjádření pochopení společnosti pro závažnost této problematiky a také jako nástroj ke konkrétní akci, ke konkrétním krokům, které je třeba udělat dnes.
Pokud tato opatření nebudou přijata, hrozí, že až 13 % rozpočtu bude v roce 2025 vydáváno pouze na léčbu diabetu, a to především na léčbu jeho komplikací, protože léčba základního onemocnění zdaleka nepředstavuje podstatný díl nákladů. Další slajd.

Klíčem ke změně, k odvrácení hrozící katastrofy je soustředit se na odstranění zdravotních komplikací, jinými slovy totéž. Další slajd.
Výhody koordinovaného postupu EU již byly prokázány, jedná se tedy o Evidence policy-based, pokud to tomu takto parodovat, tedy politiku založenou na konkrétních důkazech, na příkladech, že se dá dosáhnout konkrétních výsledků, a to např. ve screeningu rakoviny. Další slajd.

K čemu vyzývá? EP nemá zvlášť ve formě písemného prohlášení kompetenci ukládat či nařizovat. Jen na okraj dodám, že to je, prosím, velmi dobře. Ale vyzývat může. A proto vyzývá. K tomu, aby vlády, EK a RE přijaly novou strategii a přiznaly nebo soustředily se na to, že diabetes představuje skutečně vážné ohrožení. Aby členské státy vytvářely národní plány pro diabetes, aby evropské orgány vyvinuly strategii EU pro diabetes a součástí toho je také strategie na podporu konzumace a výroby zdravých potravin. Některé kroky se již v mezidobí naplňují. Další slajd.
Ještě zde chci představit 2 dokumenty. Jeden je Závěry Rady o prosazování zdravého životního stylu a prevenci diabetu 2. typu. To se jedná o dokument Rady EU, dokument, který zcela jasně, má samozřejmě mnohem víc bodů, vy ho naleznete na mé a dalších webových stránkách, já chci jen ilustrovat, že zdůrazňuje, že diabetes je jednou z příčin úmrtí a prohlašuje, že zdravotní determinanty mají vliv na diabetes. To je dokument, který v podstatě potvrzuje argumenty, které jsem zde zdůraznil předtím.

Ovšem na rozdíl, a řekněme si to snad tady na tomto fóru otevřeně, ne všichni jsou připraveni plně akceptovat mentorování bruselských úředníků nebo dokonce také poslanců EP. U některých kolegů se setkáváme s velkou rezervovaností dobrých rad, přicházejících z jakéhosi Bruselu. Tento dokument podepsali všichni ministři zdravotnictví všech členských zemí. To tedy není závěr nějakých bruselských úředníků a tento dokument podepsal také náš český ministr zdravotnictví. Tedy je to dokument náš.

Na dalším slajdu je vytrženo několik málo bodů z resoluce OSN o diabetu při příležitosti Světového dne diabetu. Číst umíme všichni, já to nebudu opakovat, jen zde chci zdůraznit, že nejen Evropa a nejen evropské instituce přijaly závažnost této problematiky a vyzývají ke konkrétní akci.
Co říci závěrem? Nejdůležitější, co jsem řekl na začátku. Já chci věřit, že budu donucen příští rok při příležitosti Mezinárodního dne diabetu, věřím, že budu znovu pozván mezi vás, že budu nucen změnit svou prezentaci na rozdíl od této prezentace, která pochází z loňského Světového dne diabetu. Jsem přesvědčen, a závěry včerejší mezinárodní konference k tomu velmi silně vyzývají, že se nám podaří během roku vytvořit národní koncepci pro diabetes, že se nám podaří dosáhnout toho, že společnost se přihlásí k této problematice a připraví konkrétní akce.

Chtěl bych říci jako jeden ze závěrů včerejšího jednání, že se zdá být zřetelné, že nejdůležitější ze všeho je edukace. Edukace občanů, pacientů, ale i zdravotníků i profesionálů. ČR má jedno zvláštní specifikum. Organizaci péče. Pominu to, že v některých - a nechci dráždit pana profesora Kvapila, předsedu Diabetologické společnosti - některé země nemají specializaci diabetolog, mají pouze specializaci endokrinolog a nejsou to vždy země, jejichž výsledky by byly horší než naše, avšak ve všech zemích, o kterých jsme měli možnost včera diskutovat, gró péče o diabetické pacienty je soustředěno do primární péče.
Subsidiarita uvolní ruce, podle mého názoru, specialistům ke skutečně specializované práci. A je to podle mne téma, o kterém je třeba hovořit. Je třeba hovořit o tom, co naznačil náš maltský kolega, který velmi zjednodušeně a pochopitelně rozdělil problematiku zdravotnictví a toho, k čemu bychom se měli postavit následujícím způsobem. Rozdělme si nemoci na přenosné a nepřenosné. Můžeme si snad říci, že s přenosnými se naše společnost docela dobře vypořádala, že nepředstavují zásadní problém.

Ty nepřenosné rozdělme na tři jednoduché skupiny: nádory, metabolická onemocnění a duševní onemocnění. A pro organizátory zdravotnictví není nic snazšího než rozpočet na ty nepřenosné rozdělit na tři díly. Protože zřejmě nevydiskutujeme, která z těchto 3 oblastí je významnější než ty ostatní. Pojďme se tedy soustředit na jednu z těch zásadních oblastí, a to je problematika metabolická, problematika hyperlypidemie, obezity, diabetu a jejich komplikací.
Poslední, co bych chtěl, aby tady zaznělo: problematika diabetu a souvisejících onemocnění je podle mého názoru ideální výsečí, která popisuje fungování celého zdravotního systému. Která začíná od role pacienta a jeho informovanosti přes péči primární, specializovanou, nemocniční, intenzívní, rehabilitační až do oblasti sociální.

Péče o diabetika v celém tomto spektru může být velmi kvalitní sondou do kvality fungování celého zdravotního systému. Péče o diabetika, jak jsem se poučil i včera, je velmi dobře měřitelná co do kvality. Glykovaný hemoglobin je ideálním ukazatelem kvality péče jak zdravotníka, jak pacienta samotného o sebe, tak těch, kteří o něj pečují.

Pojďme se zamyslet nad tím, zda bychom nedokázali pozitivně motivovat na základě tohoto kvalitativního měřítka kvalitu této péče, zda bychom nedokázali do našeho systému poprvé zavést odměnu na základě kvality oproti stávající odměně na základě kvantity. Moc děkuji za vaši pozornost.

Další články na toto téma: