RNDr. Alena Palečková, předsedkyně senátního výboru pro zdravotnictví a sociální politiku

Děkuji. Já mám na jedné straně úlohu velice jednoduchou, protože si myslím, že dnes už bylo řečeno téměř vše, a já rozhodně nejsem ten, kdo by dokázal říci více v odborných záležitostech. Na druhé straně mám svou úlohu o to těžší proto, že co vlastně ještě k tomu dodat?

Já se budu držet názvů jednak veřejného slyšení, jednak mého sdělení. To první zní „Diabetes mellitus - hrozba 3. tisíciletí". Dovolím si moje sdělení na začátku trošičku odlehčit, ale rozhodně tuto problematiku nechci zlehčit. Ostatně na závěr se vrátím k tomu vážnému a důležitému, proč tady dnes jsme.

Na tomto krásném obrázku, který tady možná není úplně dobře vidět, máme místo, kde se na začátku 2. tisíciletí scházel snad jediný fungující parlament na světě a to na Islandu. Jejich výhledu celého tisíciletí do dneška - nevím, jestli se tehdejší politici, kteří vypadali asi takto, jak je na obrázku, jestli se také zabývali zdravotnictvím a problémy s ním spojenými, myslím si, že ne, že tehdy měli jiné starosti. Ale možná, že to pro jejich zdravotní stav bylo lepší, protože chodili dlouhé vzdálenosti pěšky a jídlo museli shánět velmi obtížně a tím pádem jim diabetes hrozil daleko méně než nám.

Ve výhledu celého 2. tisíciletí byly takové věci jako epidemie moru, cholery, neštovic, tuberkulózy, syfilis a vy jistě víte, jaké všechny další nemoci v té době byly. A teprve vlastně úplný konec 2. tisíciletí, kam my téměř všichni dohlédneme na začátek svého života, nastal vlastně prudký rozvoj jak diagnostiky, tak léčby, objevily se léky jako antibiotika, antivirotika, objevil se také inzulín v minulém století. Zároveň se ale objevil výskyt nových hrozeb, se kterými se budeme muset vyrovnávat v dalším tisíciletí, nejen diabetes, o kterém tady dnes mluvíme, ale jsou to také infekce typu HIV nebo hrozba mutací různých virů, slyšíme o různých ptačích chřipkách apod.
Jak si v této konkurenci stojí nebo bude stát diabetes, která je jak nemocí, tak sociálním problémem.

Důležitou informací je, že podle mých informací až třem čtvrtinám případů diabetu 2. typu by se dalo zabránit prevencí, zejména životosprávou. Naděje pro oba typy diabetu spočívá v moderních medicínských technologiích, které se bouřlivě rozvíjejí, ať už genové manipulace, využití kmenových buněk atd.

Pro politiky v tomto případě přibývají kromě obvyklých problémů i starosti s etikou, protože to bude zároveň velmi sledované při použití těchto technologií. I tak se domnívám, že zvládnutí diabetu by mělo spíš problémem nastávajícího století než tisíciletí.
Jaká je úloha politiků v této situaci? Myslím si, že mnohé bylo řečeno v prvním vystoupení pana poslance Cabrnocha. Je vidět, že se tímto problémem zabývají evropské i světové organizace, OSN, Evropská komise atd. Proto to také bylo pro nás impulsem, abychom se rozhodli pro uspořádání tohoto veřejného slyšení.

Politici v tuto chvíli by měli zejména vnímat tento problém, rozlišovat skutečné problémy od detailů. Diabetes považuji za skutečný problém. Umožnit dobré informování - budu opakovat věci, které zde byly řečeno. Informování zejména vzhledem k možnosti ovlivnit tuto nemoc životosprávou, prevencí, včasnou diagnostikou, je potřeba nastavit včas adekvátní léčbu, aby se zamezilo následným komplikacím, které zatěžují zejména pacienty, ale také celý systém financování léčby. Souvisí to i s uplatněním nemocných v procesním životě, což má opět ekonomické dopady.

Myslím si, že nemá cenu, abych opakovala další věci. Chtěla jsem jen upozornit, že tyto a další aspekty zohledňuje jakési desatero, které bylo sestaveno za pomoci zde vystupujících odborníků i dalších a ke kterému se jistě ve druhé části po přestávce povede odborná diskuse a ke kterému bychom se na závěr měli přihlásit nebo se pod něj podepsat. Děkuji za pozornost.