Nedá mi to a musím napsat. Nemám cukrovku, ale mám s ní bohaté zkušenosti. A proč chci psát o cukrovce? Protože přes stromy vidím les.
Moje maminka dostala cukrovku, když jí bylo padesát a mě asi čtyři roky. A docela ve zdraví s ní žila třicet let. Bez hypoglykemických záchvatů, „cukrovkářské nohy", slábnoucího zraku a nehojících se ran. Nevěříte?
Moje dětství bylo zcela prosto rohlíků, knedlíků, smetanových omáček a sladkostí - když tak dia. Maminka uměla držet přísnou dietu a všichni ostatní domácí ji drželi také. Plno zeleniny a masa také není špatné. Dosáhla té úrovně, že vůbec nemusela brát léky a měla jen dietu. Bohužel ji potkala operace zauzlených střev a od té doby si musela inzulín píchat injekcí. Mamince to ale v optimismu neubralo. Naučila se zacházet se stříkačkou a vůbec ji to neomezovalo v jakýchkoliv aktivitách.
Když bylo mamince pětasedmdesát let, všimli jsme si, že při vyšívání začíná dělat chyby. Objednali jsme ji na oční a říkali si, že díky cukrovce ztrácí zrak. Oční lékař maminku vyšetřil a řekl, že věc je v tom, že zrak se zlepšil a brýle maminka nemusí nosit.
V pokročilém věku jsme museli mamince inzulín píchat. Tady bych ráda podpořila každého, koho tato zkušenost potká. Jen se nebojte! Svému blízkému uděláte velkou službu a není to nijak složité. Nejlépe na stehně - maminka měla na břichu kýlu - si jednou rukou zmáčknete kožní řasu a inzulín pomalu vpichujete. Zvládli jsme to bez modřin a bez stresu.
Alespoň ve stáří měla krásný život
Říká se, že cukrovka je následkem toho, že máme málo sladkosti života. Maminka měla složitý život a aspoň na stáří jsme jí to vynahrazovali. Všimla jsem si, že psychická pohoda je u této nemoci velmi důležitá. Strávila jsem nejeden den v čekárně diabetologického lékaře jako doprovod a vyslechla mnoho příběhů. Je velmi důležité umět si poručit nejen držet dietu, ale mít i pozitivní pohled na svět.
Cukrovka nás dostala až tím, že maminka začala zapomínat. Lékař nám vysvětlil, jak tato nemoc působí na mozek a že zapomínání může být jejím projevem.
Tímto článkem zdravím všechny diabetiky i všechny, kteří jim pomáhají v jejich nemoci a hlavně neztrácejte veselou mysl!